Něco o rostlince vřes :-))

7. září 2011 v 18:28 | Deborah |  Kytičky v lese i na louce
Ze starého herbáře:
Vřes obecný (Calluna vulgaris), nízký keřík; má lesklé lilákové květy; plod je tobolka. Roste na písečných a rašelinních místech; kvete od července do září; jsou rozličné druhy. Vřesovité rostliny zovou se latinským slovem eriky, a pod tímto jménem jsou známy mnohé krásné, ozdobné květiny v našich zahradách a sklennících. V Čechách jižn. nalézá se erika růžová. Nejvíce erik a nejkrásnějších pochází z jižní Afriky. Listy a nať vřesu dávají se také do piva - místo chmele.Calluna vulgaris 'Conbrio' - vřes obecný


Přiznávám, že pravé nefalšované vřesoviště co se dá vidět v přírodě jsem viděla jen párkrát. Je to i více tím, že těchto rostlinek v přírodě ubývá tak jako třeba rašelinišť a právě i půd kde tato složka je ve větším množství a prospívá těmto větru odolným rostlinkám. Zkusíte-li si na zahrádkách utrhnout vřes s velkou pravděpodobností vám zůstane v ruce i s kořínky nebo budete dtžet jen otrhané drobné kvítky a lístky. Všechny lístky podobné mírně jehličkám a i stonky má vřes tuhé. Kvítka jsou drobná a nenápadná a vypadají hodně podobné kvítkům brusinek. Pro skoro zdálky neviditelná kvítka tato květina vynikne v přírodě na svých původních nalezištích, kde se rozrůstají do šíře - vřesovišť. Líbí se jí i studenější podnebí, snese a nezalekne se větru, které jiné rostlinky tak nesnáší.
Zajímavosti
Vřes obecný se hodně rozmnožuje pomocí kořenujících větviček. Proto tvoří rozsáhlé porosty, na kterých se pak nemohou uchytit jiné rostliny, především dřeviny. Na druhou stranu jsou tyto rozsáhlé porosty důležitou pastvou pro včely. Pro farmaceutické využití se vřes rozhodně nepěstuje, protože spotřebu mnohonásobně převyšuje planě rostoucí rostlina.
Lidové názvy
břes, hnidavec, břasa, suchotinka, chvojčina, jindavec
Popis rodu
Do rodu vřes (Calluna) je zařazen jediný druh, který byl dříve řazen do rodu vřesovec (Erica).
Popis čeledi
Zástupci čeledi vřesovcovité (Ericaceae) jsou buď keře nebo polokeře rostoucí především na severní polokouli. Patří sem zhruba 2500 druhů řazených asi do 70 rodů. Jsou vytrvalé, vždyzelené, jen výjimečně opadavé, na okrajích podvinuté. Květy vyrůstají buď jednotlivě nebo tvoří různá květenství (hrozny, okolíky, chocholíky). Plody jsou tobolky nebo peckovice.
Ericaceae rostou na kyselých, chudých půdách. Najdeme je v jehličnatých lesích, na rašeliništích a vřesovištích. Ve Středomoří tvoří křovinné porosty zvané macchie. U druhů této čeledi se často projevuje erikoidní mykorhiza. Díky ní mohou tyto rostliny přežívat na kyselých stanovištích, protože mohou snáze přijímat látky, které jsou zde těžko dostupné.
Obsahové látky
V rostlině je obsažen glykosid arbutin (ve větší míře způsobuje vylučování cukru do moči a také způsobuje poškození jaterní tkáně), kyseliny fumarová a citronová, třísloviny, erikolin (hořce chutnající glykosid pryskyřičné povahy).
Použití v lékařství
Z této rostliny se připravují léčivé čaje a odvary. Čaje mají močopudný účinek, užívají se při léčbě močových cest nebo jako sekretolytikum (látky zřeďující hlen). Také se doporučuje při nemocech jater a žlučníku a proti nespavosti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama