Řebříček a co se mi na něm líbí...

17. srpna 2011 v 21:31 | Deborah |  Bylinky
Řebříček obecný - Achillea millefolium
Opět klasická bylinka, která roste na suchých
loukách, na pastvinách, mezích i třeba rumištích.
Půdu má raději sušší, dusíkatou a kamenitou nebo
písčitou.
Celkově roste v celé Evropě a to i na severu v
chladnějším klimatu na Islandu nebo na Sibiři.
Mimo jiné obsahuje silici s kolísavým obsahem
azulénu, stejně třeba jako heřmánek.
Chemické složení je jinak:
Glykosidická hořčina, zmíněná již silice, alkaloidy,
flavony, tříslovinu, cholin, aldehydy, kyseliny
mravenčí, octovou a salicylovou a fluoreskující a
fotosenzibilizující látku ze skupiny furokumarinů.
Je toho moc a stejně si toto asi těžko budeme
pamatovat až na procházce nebo jindy
přičichneme k této bílé bylince. Vůně je
nezaměnitelná a na to my "sběrači bylin"
nepotřebujeme žádnou chemii :-)), když už to za
nás udělali ti chytřejší. Zaměnit se ovšem dá a tak
se musíme dívat bedlivě i na lístky. Ty jsou
podlouhlé, třepenité a na jaře se dají v
minimálním množství dávat do nádivek a jarních
polévek, ale to jen pro opravdu zkušené z nás.
Fotečka není moc povedená přesto až na jetílek
jdou vidět jak květy tak lístečky.

Známější než pojídíní lístků je sběr kvetoucí natě nebo jen květu.
Sušíme dle svých zvyklostí za účelem výroby
čajového nálevu nebo i pro svou chuť do čajových
směsí.
Co důležitého je říci:
Léčivých účinků má řebříček mnoho a asi
nejznámější je její výborný účinek na ženský
organismus a na uvolňování křečí.
Nicméně podporuje vylučování žaludečních šťáv,
utišuje kašel, kladně působí na krevní oběh.
Řebříček jako spousta jiných více hořkých bylin
podporuje chuť k jídlu. Dále třeba působí
močopudně, žlučopudně, desinfekčně,
antiskleroticky, antiastmaticky, mírně snižuje
krevní tlak, tlumí krvácivost. Zevně se osvědčil ve
formě výplachů nebo koupelí na špatně se hojící
rány, kožní defekty, špatně prokrvenou pokožku,
hemeroidy či na záněty ústní dutiny.
Na co si musíme dát pozor je působení drogy: je
poměrně silné, při dlouhodobém užívání nebo při
předávkování se mohou objevit závratě, omámení
a bolesti hlavy způsobené v silici obsaženým
thujonem, jenž je toxický a vyvolává nervové
poruchy. Těhotné a kojící čaj ani jiné přípravky z
řebříčku nesmí užívat. U citlivých osob může šťava
z řebříčku vyvolat záněty kůže, je-li potřísněné
místo vystaveno světlu.
V Alpách ho mají místní obyvatelé v oblibě a od
dávných časů připravují z bylin likér a dává se do
různých směsí bylinkových likérů.
Mladé lístky se upravují na prášek usušením a
rozemletím a ten způsobuje kýchání a léčí bolení
zubů.
Mnoho informací jsem přebrala ze stránek
www.wendys.cz nicméně některé praktické
zkušenosti s bylinou mám a také moc ráda ji
rozemílám mezi prsty a zkouším účinnost právě
zmíněného šňupáčku z našeho řebříčku :-)
Zajímavé si je povšimnou i zabarvení květů to
může být někdy až načervenalé a tedy ne jen
nudně bílé.
S lístečky se to nesmí přehnat, protože
opravdu se z nich dá přiotrávit a citlivější bude
bolet hlava jen třeba při přičichnutí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama